Češi obnovitelné zdroje podporují, ale obávají se jejich finančních dopadů

KLIMATICKOU ZMĚNU VNÍMAJÍ UŽ TÉMĚŘ DVĚ TŘETINY POPULACE

Až 65 procent Čechů už dnes pociťuje projevy klimatické změny a celá třetina očekává, že se v příštích deseti letech ještě výrazně zhorší. Většina lidí proto podporuje přechod na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, avšak jen za podmínky, že za ni nezaplatí víc. Ukázal to první ročník rozsáhlého průzkumu E.ON Barometr udržitelnosti, který mapuje postoje veřejnosti k odpovědnému chování a změnám v energetice.

Extrémní počasí, rostoucí ceny energií a vody nebo úbytek biodiverzity. To jsou podle Čechů nejvýraznější projevy klimatické krize, které už nyní zasahují do jejich každodenního života. Většina lidí změny klimatu vnímá a mnozí očekávají, že situace se bude nadále zhoršovat.

Přesto mezi obavami z budoucnosti a ochotou měnit vlastní chování existuje výrazný rozpor.Češi sice uznávají nutnost řešit klimatickou změnu, ale jen 12 procent z nich je ochotno vzdát se části komfortu nebo si připlatit za ekologičtější řešení.

Většina lidí se tak snaží žít udržitelně jen v rámci běžného života – 56 procent bez výrazného omezení a dalších 16 procent by chtělo jednat odpovědněji, ale prakticky jim to nevyhovuje. Odpůrců klimatických opatření a udržitelného života je jen šest procent. 

Obnovitelné zdroje, ale jen levně

Češi deklarují silnou podporu nízkoemisní výroby elektřiny. Ačkoli výstavba větrných elektráren v České republice postupuje pomalu, až 80 procent lidí podporuje využití větrné energie. Vysokou podporu mají také solární a vodní elektrárny. Jaderná energetika si drží přízeň 68 procent populace. "Češi výrazně podporují výrobu elektřiny z obnovitelných nebo nízkoemisních zdrojů, ale jen pokud by nestála víc než ta běžná. Proti plynu je 28 procent a proti uhlí se vyslovilo 45 procent respondentů," vysvětlil Tomáš Bělohoubek, jednatel společnosti E.ON Česká republika. Podle něj tato čísla ukazují, že český národ není k ekologii a udržitelnosti tak skeptický, jak se může zdát.

Energetická transformace: známý pojem, nízké povědomí

Výraz "energetická transformace" zná podle průzkumu 44 procent Čechů, jen každý dvanáctý však přesně ví, co znamená. Jde o postupný přechod od tradičních fosilních paliv k nízkoemisním a obnovitelným zdrojům energie, tedy například k větrné, solární či vodní výrobě elektřiny. Ve finále by měla přinést levnější energii a větší energetickou nezávislost Česka, potažmo Evropy. Po vysvětlení pojmu připouští polovina respondentů, že změna přináší jak výhody, tak nevýhody. Pouhých 17 procent má z procesu obavy. "Většina lidí očekává, že hlavní roli sehrají stát a firmy. Tedy že my zajistíme spolehlivost sítě, investice do obnovitelných zdrojů i srozumitelné služby pro zákazníky," vysvětluje Bělohoubek s tím, že jde o zcela pochopitelný postoj. "A právě proto vnímáme naši roli jako klíčovou. Naší odpovědností je lidem ukázat, že změna může být v důsledku realistická, dostupná a dlouhodobě výhodná," dodává.

Češi chápou energetickou transformaci hlavně jako cestu k větší energetické nezávislosti a ekologickým přínosům, přičemž mladší generace vnímá její výhody výrazně silněji. Největší nevýhodou je však možné zvýšení cen energií, kterého se obávají zejména muži a lidé s vyšším vzděláním.Úspory energií: Češi preferují jednoduchá opatření

Češi šetří energii hlavně jednoduše a prakticky. Nejvíce domácností, 78 procent, pravidelně zhasíná světla. Snížení teploty topení pravidelně provádí 56 procent domácností a úplné vypínání spotřebičů se stává zvykem pro 47 procent lidí. Taková malá opatření se ukazují jako nejběžnější způsob, jak zvládat energetickou zátěž bez zásadních omezení.

Na druhé straně však investovala významná část domácností i do nákladnějších opatření. Zateplení domu už provedlo nebo právě realizuje 41 procent rodin a dalších 21 procent jej zvažuje. Výměnu oken či dveří má za sebou téměř polovina dotázaných a dalších 18 procent se k ní chystá. O zateplení střechy se už postaralo 28 procent domácností, přičemž 22 procent tento krok plánuje.

Jak Češi chrání přírodu

Za nejpřínosnější opatření v oblasti ochrany biodiverzity považuje veřejnost výsadbu stromů, podporu udržitelného zemědělství a minimalizaci tvorby odpadu a spotřebovávaných věcí. Přímou volbu udržitelných produktů nebo služeb ale označilo za zásadní jen 15 procent Čechů. "Lidé často nevědí, co si pod udržitelností představit a jaká opatření mají reálný dopad na životní prostředí nebo úspory energií. Proto považujeme za zásadní srozumitelně vysvětlovat, co změna energetiky obnáší, a nabízet lidem řešení, která pro ně dávají smysl," uvedla Karolina Filo, Head of Sustainability společnosti E.ON Česká republika.

E.ON investuje miliardy

Energetická skupina E.ON plánuje v příštích pěti letech investovat do transformace evropské energetiky přibližně 27 miliard eur. Peníze půjdou především na rozvoj a digitalizaci distribučních sítí, chytré technologie a služby, které mají domácnostem i firmám usnadnit přechod na udržitelnější fungování.Cílem společnosti je snížit do roku 2030 vlastní emise o polovinu oproti roku 2019 a do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. E.ON se zároveň zavázal k úplné elektrifikaci svého vozového parku a k digitalizaci zákaznických služeb.

Průběh průzkumu

E.ON Barometr udržitelnosti je každoroční studie, která sleduje postoje české veřejnosti k udržitelnosti, klimatické změně a proměnám energetiky. Sběr dat uskutečnila agentura IPSOS v dubnu 2025 metodou on-line rozhovorů na reprezentativním vzorku 1557 lidí ve věku 18 až 65 let. PZA NEJPŘÍNOSNĚJŠÍ OPATŘENÍ V OBLASTI OCHRANY BIODIVERZITY POVAŽUJE VEŘEJNOST VÝSADBU STROMŮ, PODPORU UDRŽITELNÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ A MINIMALIZACI TVORBY ODPADU A SPOTŘEBOVÁVANÝCH VĚCÍ.

Zdroj: Týdeník Echo/ Barbora Vošahlíková